Hrady blanenského okolí

Počátkem 13. století zasáhl oblast Blanenska proces kolonizace – osidlování neobydlených oblastí a budování nových sídel. Kolonizace na Blanensko pronikala proti toku řek a podél staré zemské cesty, tzv. Trstenické stezky. Jejím výsledkem byl i vznik řady hradů, které představuje tato expozice.

Nejstaršími kolonizátory v této oblasti byly církevní instituce, což platí zejména pro Blanensko, jež bylo doménou olomouckých biskupů. Biskup Bruno ze Schauenburgu nechal v polovině 13. století jako středisko zdejšího panství založit hrad Blansko (Blansek) a snad i tzv. Čertův Hrádek u Olomučan. Ve 13. století se však začínají objevovat i první sídla šlechtická, k nimž patří Doubravice, Holštejn, Černá Hora a další. Hrady v okolí Blanska představují ukázky několika stavebních typů: bergfritového (Doubravice), hradu s obvodovou zástavbou (Blansek), bezvěžového (Holštejn) či zcela unikátního a v našich zemích jediného jeskynního hradu v Rytířské jeskyni. Jsou zde i dva menší, převážně dřevěné hrádky, jejichž existence trvala jen velmi krátce (Babice, Lečenec).

Většina z hradů, o nichž expozice pojednává, v průběhu staletí zanikla a zůstává ve více či méně patrných troskách. Jejich zánik způsobily buď války mezi moravskými markrabaty na přelomu 14. a 15. století, nebo války husitské či česko-uherské ve druhé polovině 15. století. V některých případech byly staré hrady opuštěny a nahrazeny pohodlnějšími sídly. Do dnešní doby tak „přežívají“, byť ve značně pozměněné podobě, jediné dvě stavby, a to zámky v Blansku a Černé Hoře. Vzhledem k historickým souvislostem byl záběr expozice poněkud rozšířen mimo bezprostřední okolí Blanska, takže zahrnuje i některé další hrady např. v údolí Svitavy či poněkud vzdálený Vildenberk, který ovšem býval v minulosti ztotožňován s Novým Hradem u Adamova. Textovou část doplňují názorné kresebné rekonstrukce jednotlivých sídel od Ing. arch. Šimečka a modely několika zajímavých hradních staveb z popisované oblasti, vytvořené panem Zdeňkem Brachtlem.




Zpět na výpis