Velký trampský slovník A-L

Specifický trampský slang souvisí s označováním trampy používaných předmětů, přičemž jednu věc může označovat více výrazů. Vychází ze slangu studentského, sportovního či vojenského, ale vyvinul si i vlastní slovní zásobu. Jsou to výrazy vztahující se jak k trempingu samotnému jako např. potlach, šerif, tak i výrazy označující sociální postavení, např. paďour či mastňák pro určitý druh netrampů. Některá slova byla převzata i netrampy, např. slavné ahoj, pocházející původně z prostředí námořníků, nebo označení obuvi kecky.Význačným rysem trampingu je i vymýšlení a udílení přezdívek jednotlivých trempů i členů osad. Je převážně spojeno s bodrým humorem i s oblíbeností daného jednotlivce. Přezdívky členů osad mohou představovat projev pozornosti či přátelské náklonnosti, nebo naopak mohou připomínat jejich chyby či nedostatky. Přezdívky však mohou být převzaty i z jiného prostředí (rodina, škola) a pak beze změny užívány v trampském kolektivu.Užívání přezdívek přispívá i ke stírání rozdílů mezi trempy pocházejícími z různých společenských skupin a je dokladem demokratičnosti panující v trempském hnutí.

A

ahoj – trampský pozdrav, kombinován podáním ruky a zalomením palce (viz. zalomit palec)

alice novodobý typ americké vojenské torny oblíbený mezi trampy přelomu tisíciletí pro svou propracovanost a využitelnost, jako náhrada klasických US toren

astrachán Pojem údajně pochází od předválečného trampa a novináře Gézy Včeličky. Ten ho kdysi použil v jednom novinovém fejetonu k pejorativnímu označení představitelů tzv. „zlaté mládeže“, kteří se ve 30. letech, v době největšího předválečného rozmachu trampského hnutí připojovali alespoň vnějškově (napodobením výbavy a způsobu života) k trampům. Gézu, jako přesvědčeného levičáka a proletáře původem podobný snobismus štval. Včeličkův fejeton byl tehdejšími trampy široce komentován, výraz se líbil, a díky tomu mezi trampy zlidověl...

australák – název pro klobouk vyrobený v Austrálii. Jedná se především o klobouky vyrobené firmou Bushman


 

B

babinec – trampská soutěž pro ženy

bágl též bagáž – výraz pocházející nejpravděpodobněji z angličtiny (baggage = zavazadlo). Souhrnný název pro libovolné trampské individuální zavazadlo, od žebradla nebo deky smotané do ruličky (viz matylda), až třeba po vodácký lodní pytel či krosnu

bagr výraz pocházející z vojenské hantýrky, znamenající v podstatě obyčejnou, většinou hliníkovou jídelní lžíci. Trampské lžíce mívají zhusta jistou zvláštnost, jímž je zahnutý konec hliníkového držadla, určený specielně k tomu, aby se dala jednoduše zasunout pod řemení trampské výstroje či za opasek a nevypadávala

bagrovat – jíst lžící, viz bagr: „Nekecej a bagruj“

bahno – je zastaralý název pro pivo. Takto se pivo nazývalo ještě za 1. republiky, kdy kvalita piva neodpovídala dnešním standardům. Pivo bylo kalné a málokdy čiré, jak je tomu dnes. Od toho neslo tento název

banjoveliký pupek; označení trampa s pěkným kulatým břichem

batl – viz battledress,

battledress – původně blůza od britské vojenské uniformy z druhé světové války. Později obecný název pro trampskou blůzu vojenské provenience

bečkapivní sud o objemu 50 litrů

benga – viz švestky

benžisko – strunný nástroj nesoucí název banjo

betl – viz battledress: „Ty máš novýho betla?“

blůzavojenská maskáčová bunda

bodák – jednostranně broušená vojenská dýka určená původně k nasazení na hlaveň pušky. Vojenské bodáky, po válce převážně kořistní německé provenience bývaly z velmi kvalitních ocelí, měly širokou čepel a byly kované z jednoho kusu, takže byly prakticky nezničitelné. Využitelnost bodáku je velmi široká. Mimo využití jako zbraň na obranu lze použít bez problémů bodák jako provizorní náhradu polní lopatky, lžíce, mačety, sekery, kladívka, otvíráku na zvlášť zatvrzelé konservy, dobře se s nimi hází na cíl při soutěžích, díky kvalitě oceli a zakalení se nemusí moc často brousit, ani nepraskají jako jiné nože. Celkově jde o velmi oblíbenou součást tradicionalistické vandrácké výbavy

bouda – Hovorový výraz původem z němčiny (Baude = chatrč), značící souhrnně rekreační stavbu, jíž paďouři říkají chata, často postavenou ryze amatérsky z dostupných materiálů. Názvy těchto staveb jsou výrazně regionální – v oblasti Brd srub, v Beskydech drevenica, na severozápadě Čech dača (z německého Datsche):„Objevili jsme novou boudu“

boviják – trampský nůž, často vyráběný amatérsky, a specificky zdobený. Název pochází ze slavného modelu víceúčelového loveckého nože s podbroušenou špičkou

bojsz anglického boyschlapci. Nazvání či oslovení skupiny trampů: „Bojs našel jsem hospodu“

brácha – trampské oslovení, bližší než kamarád

buršlak – tříčtvrteční kabát s kožešinou uvnitř


 

C – Č

cajk – trampské vybavení

camp – viz kemp

camrátko – Souhrnný název pro drobný upomínkový předmět trampské provenience. Název pochází z nespisovného výrazu camrat se (s něčím...) ve významu drobné piplavé práce s emociálním motivem., obvykle zdobený šikmo seříznutý plátek z březové kulatiny (viz kulatina), který dostávají všichni účastníci trampských akcí; „dostal jsi taky camrátko?“

canc – Zápis do cancáku (viz cancák). Do kamarádova cancáku lze nacancat spoustu canců. Výraz nejspíše pochází z hovorového výrazu cancy – v pejorativním významu nadnešeně zbytečných řečí.

cancák – Trampský památníček, do něhož si jeho majitel, obvykle s víceméně vydatnou pomocí svých přátel, zapisuje podle vlastní fantasie, co ho kdy napadne, případně co kdy kde zažil, viděl nebo zaslechl. Lepí se do něj fotky z vandrů (pokud vyjdou, a je na nich něco vidět), zapisují se tam texty písniček, umělecky ladění trampové tam malují náladové skici či do něj píší poesii, trhají se z něj papíry, pokud je třeba zapálit oheň z mokrého dřeva v dešti nebo poslat vzkaz nepřítomnému kamarádovi, a hlavně se do něj zapisují různé trampské aforismy, úsloví a vtipy, adresy, místopisné přehledy a jízdní řády, aby se na ně nezapomělo.
Dobrý cancák obráží vkus, intelektuální a trampské kvality svého majitele: „Napiš mi něco do cancáku“

cancat – zapisovat do cancáku, viz cancák: „Vcancni mi tam něco“

cancátkoviz camrátko

candrbálcountry bál

ceďák – vytrvalý déšť: „Vypadá to na ceďák“

celta – stanový dílec, z něm. Zelt = stan: „Půjč mi celtu“

claim – též klejm, viz bivak

čmouďákviz čouďák

courák – Výraz převzatý trampy ze železničářského žargonu. Osobní vlak místní tratě, stavící na každé zastávce. Také ještě nazýván lokálka

courat – chodit

čára – hranice

čočka – viz puchejř

čouďákrozdělání ohně za účelem vaření

čundr – Výraz převzatý z českého argotu, původem z německého tschundern – toulat se. Výraz čundrák, dnes už prakticky významově totožný s pojmem tramp, byl původně dosti pejorativní. Označoval před válkou trampa s nedostatkem etických zábran či bez společenské výchovy a rodinného zázemí. Často tak byli označováni trampové, pro které víkendový vandr začínal i končil v hospodě, tzv. pivní skauti

čundrák – hanlivé označení, odklon trampa od víry pravé, tzv. pivní tramp: „Hele, čundráci“; viz čundr

čutora – viz feldflaška


 

D

dekáč – Tenký letní spací pytel. Původně se takto označoval doma ušitý spacák ze staré deky s plátěným potahem. Později po válce se tak říkalo nekvalitním letním spacím pytlům s tenkou vatovanou výplní, často používaným ve výbavě letních pionýrských táborů a vojenských posádek: „Dřív se jezdilo jen s dekáčem“

dekomlattrampská soutěž, či hra na potlaších

dělat dřevo – připravovat dřevo na oheň

desperád – dobrodruh, drsný tramp

domovenka – nášivka nošená na levém (!!!) rukávě, (pro puntičkáře – horní okraj půl stopy pod ramenním švem), obvykle symbolizující příslušnost svého nositele k trampské osadě (není podmínkou, existují i samotářské domovenky). Domovenku trampské osady dostává dotyčný po absolvování zkušební lhůty (v některých osadách se během té doby nosí prozatímní domovenka s nápisem Čekatel), za doprovodu tradičně uplatňovaných místních ceremoniálů (rovněž není podmínkou).
Tradice nošení domovenek ve formě nášivek na rukáv pochází až z poválečné doby. Před válkou se domovenky běžně nenosily, nahrazovaly je osadní vlajky a standarty podobné skautským

dostavníkvlak

drsňák – odrůda trempa obecného, pohrdajícího civilizačními vymoženostmi a zhýčkaností kamarádů a trempujícího s minimálním vybavením, obvykle jen se lžící (někdy i celtou). Občas je tato výbava doplněna nebezpečně vypadajícím nožem.
Pravého drsňáka poznáte podle toho, že otvírá lahve piva zásadně vlastním chrupem, nemaje otvíráku, a že je schopen si vyjet s výšeuvedenou výbavou na vandr i v listopadu.

džípákoffroad značky Jeep, jednalo se o vojenský typ z 2. sv. války

 

E

ešus – výraz z vojenské hantýrky značící vojenskou či turistickou nádobu (běžně s víčkem) používanou na vaření či ukládání potravin. Originální trampské ešusy bývají z hliníku, často zdobené rytím či vytepáváním do podoby lehce uměleckých výtvorů. Použití ešusu je víceúčelové, v nouzi lze ešus použít místo rýče či jako zbraň pro boj zblízka, ortodoxní vodáci s ním s oblibou vylévají vodu z kanoe. Také je některými nazýván esšálek (z něm. Essschale), též ešák: „Už se ti vaří voda v ešusu“

ešák – viz ešus


 

F

faguleslouží k zapálení slavnostního ohně, jako je potlach či výroční oheň osady. Je to klacek, který je na jednom konci potřen smůlou a hrabankou v několika vrstvách

fajrák – oheň

feldflaška – zkrácený zdomácnělý výraz, původem z němčiny (Feldflasche). Feldflaška, vojenská polní lahev, obvykle německé či rakousko-uherské provenience. Zhruba od 70. let minulého století se takto označují trampy používané vojenské polní lahve obecně.

feldaviz feldflaška

filec též filc – slangový výraz původem z francouzštiny (valise – zavazadlo). Označuje stanovou celtu nebo deku, sbalenou do ruličky a převázanou provázkem (podobný výraz z australské angličtiny je matylda)

felína – viz feldflaška

fíra – viz mašinfíra

firemaking též firemaker – z angličtiny převzatý výraz znamenající specielní odbornou průpravu pro rozdělávání ohně v přírodě za ztížených podmínek bez použití civilizačních technologií. Trampové se při pobytu v přírodě často setkávají s mnoha rozdílnými podmínkami a materiály, odtud požadavek na znalosti a praxi. Ti nejlepší specialisté se často zúčastňují trampských soutěží v rozdělávání ohně na čas.
Český odpovídající výraz pro tuto činnost je obecně
ohnivák. Mezi trampy jsou specialisté na firemaking ceněni a obdivováni pro své znalosti a schopnosti. Výrazem tohoto obdivu a oceněním jejich schopností je ve většině trampských osad tradiční zvyk, že o slavnostní oheň se při potlachu stará výhradně firemaker (ohnivák) od slavnostního zapálení až po jeho likvidaci.
Firemaking má i svůj filosofický podtext, spočívající v emociálních vlivech planoucího ohně na psychiku lidí

flek – místo pro táboření: „Dorazili jsme na flek poslední“

folkáč – viz folkař

folkař – lehce hanlivý výraz pro velmi specifickou odrůdu trampa obecného, kterého více než tramping samotný a příroda zajímají návštěvy koncertů a folkových slavností různého druhu. Správný folkař je schopen se s vámi kdykoli do krve pohádat o to, zda píseň kterou právě kdosi vybrnkává na kytaru někde v lese hráli původně Brontosauři nebo Hoboes, aniž by si byl vědom faktu, že na tom čerta starýho záleží. Jinak jsou ale folkaři u vandráckých ohňů vítanými hosty, neb běžně ovládají rozsáhlý repertoár trampských a folkových písní, a občas je i dovedou vlastnoručně interpretovat

fošny – lyže

foukačka – foukací harmonika


 

G

gázl též gazíkoffroad značky Gaz, jednalo se o sovětský terénní vůz vyráběný od 50. let 20. století

greenhorn – začínající tramp bez odborných zkušeností s trampským životním stylem


 

H

hacienda – chata

Hadí řekaKocába

hamaka – houpací síť určená pro spaní v lese: „Tady natáhnu hamaku“

hangárVýraz převzatý z vojenské hantýrky, označující rozsáhlý (většinou vojenský) stan pro více osob. Specifickým druhem hangáru je uzavřený přístřešek, sestavený z většího množství vojenských stanových dílců, obvykle maskovaných

hobo [vyslovuje se zhruba hobou] – nespisovný anglosaský výraz převzatý z románů Jacka Londona. Označuje tuláka či sezónního dělníka, který se přesouvá krajem jízdou načerno na nákladních vlacích. Původní anglosaský význam tohoto pojmu byl dosti pejorativníosoba na okraji společnosti, člověk bez morálních zásad. Londonovy romány a etnografický vývoj ve středoevropských podmínkách přispěly ke změně významu. V trampském pojetí je hobo už jen tulák, preferující vlastní, historicky relativně levicový pohled na okolní společnost

hobousárna – pův.označení pro písně skupiny Hoboes, dnes písně o vlacích obecně

hopsoda – viz knajpa

hrabankaje nahrabané jehlíčí a slouží k obalování fagule

hytlák – nákladní vůz


 

Ch

chechtáky – peníze

chodící konzerva – pes


 

I

igelit – jedna z věcí, která v trampingu byla hitem v 70.–80. letech minulého století. Stala se oblíbenou částí výbavou trampa. Výhoda igelitu předčila v mnohém celtové stany, které byly těžké a brzy propouštěly vodu.

invazák – plátěný opasek od americké či britské polní uniformy. V 60. letech velmi obdivovaná část výstroje trampa tradicionalisty


 

J

jehličí – vojenská maskovací uniforma vz. 60 vzorem připomínající jehličí: „Vezmu si na sebe jehličí“

jezdit na divoko – neorganizovaně trampovat

jezdit ven – viz. trampovat


 

K

kamarád – trampské oslovení: „Starší kamarádi vždycky rádi poradí mladším kamarádům“

kanada 1 – tzv. kanadský žertík. Pojem označující velmi specifický druh ryze trampského humoru, spočívající ve vyvedení vybraného kamaráda z míry vhodně koncipovaným, obvykle dosti drastickým vtipem. Oblíbená součást trampské latiny – vyprávění u táborových ohňů. Klasický popis kanadských žertíků pochází rovněž z pera klasika (viz Jaroslav Žák: Dobrodružství šesti trampů)

kanada 2 – kožený řemínek ze surové kůže zaobleného průřezu v délce až několika metrů. Často vznikal z polotovaru prodávaného v Řempu, státních obchodech s průmyslovými zbytky, kde byl nabízen jako řemenička k šicím strojům. Používal se na různé vazby a místo lana při překonávání terénních překážek, ale nejpoužívanějším využitím bývaly soutěže a případně i lehce pubertální souboje trampských drsňáků. Kanada se zde používala specielním způsobem jako jakýsi bič a účelem bylo donutit soupeře aby pod tlakem poměrně citelných švihů opustil vyhrazený prostor, či prostě ustoupil, a tím „ztratil tvář“. Kanada bývala poměrně módní v 80. letech dvacátého století, i když byla známa už před válkou.
Švihnutí kanadou způsobovalo bolestivé podlitiny bez dalších následků – odtud využití při trampských soubojích. Často šlo o rituální souboje o ženy, rovněž se takto řešily drobné urážky či spory o hierarchické zařazení v rámci vandráckého kolektivu:
„Podej mi tu kanadu“

kanady – po válce trampské označení pro kožené šněrovací boty s gumovou podrážkou vysoké do půli lýtek, běžně vojenské provenience (vz. 60).
Tzv. „kanadky“ byly známy už před válkou, v poněkud jiném významu: označovaly vysoké, tzv. „lovecké“ šněrovací boty z hovězí kůže s šitou koženou podrážkou, dovážené za první republiky z USA a Kanady

kecky Zdomácnělý předválečný název dovážených kotníkových tenisek americké firmy KEDS. Po válce se tyto tenisky licenčně vyráběly ve velkých sériích v bývalých Baťových závodech ve Zlíně. Původní americké „kedsky“ byly proslulé svou kvalitou, zatímco místní poválečná výroba bývala velmi nekvalitní. V důsledku toho došlo k posunu trampských náhledů na využitelnost, a obuv, před válkou mezi trampy vyhledávaná a široce využívaná, se stala v šedesátých letech symbolem paďourství a zaostalosti, stejně jako bachraté tepláky, gumové přezůvky zvané „šedý mor“, čepice „zmijovky“, nebo tzv. rádiovky s „anténou“

kedr – silný krajíc chleba

kejtra – kytara, též pádlo, pekáč, sladký dřevo: „Zahraj něco na kejtru“

kemp – též camp, místo k táboření užívané a udržované trampy nebo trampskou osadou, většinou poblíž potoka nebo studánky, s uklizeným ohništěm, připraveným dřívím, lavičkami, event. s přístřeškem, příp. srubem, viz kempovat: „Půjdeme na kemp“

kempovat – tábořit, viz zakempovat

kempovkakempovní kniha, vzpomínkový zápisník, zůstává na kempu

klejm – pojem značící trampské tábořiště, často oblíbené místo někde v lese, na které si trampská parta či osada dělá nárok. Výraz pochází z anglického zlatokopeckého pojmu claim – vykolíkované náleziště zlata.

kletrbatoh

knajpa – hospoda, též hopsoda, ratejna

kočka – viz ledviňák

kongonázev pro blůzu

kotlík 1 – nádoba na vaření

kovbojíček – masňák hrající si na kovboje: „To dělají kovbojíčkové“

kristusky – kožené sandály

krýglpůllitr s uchem

křusky – boty

kufrovat – bloudit: „Zakufrovali jsme“

kuchyňákSpecializovaný druh trampského ohniště, především na kempech T.O. Založeného výhradně k prakticky prozaickým účelům – vaření, sušení mokrých svršků či doplňků výstroje a podobně. Na rozdíl od tradicionalisticky rituálních typů ohňů, jimiž je především „táborák“ a hlavně „oheň potlachový“ se zde z praktických důvodů nedodržují různá rituální tabu (například tzv. „ohňový kruh“, zákaz spalování odpadu či házení vajglů do ohně)

kulatina – hrubě opracovaný kmen stromu

kutlochspaní „pojď rozdělat kutloch“


 

L

lahváč – lahvové pivo

ledvina – Vojenský ešus specielního tvaru (zhruba mírně prohnutá fazole), s víčkem. Tvar odpovídá požadavku, aby mohl být nošen na opasku, přibližně v místech, kde jsou ledviny

ledviňák – ledvinový pás, též kočka, „půjčím ti ledviňák“

liháč – lihový vařič

louže – rybník, jezero

lozitlézt

lufťák – výletník: „Lufťáci táhnou“


Další strana



Zpět na výpis