Odborná činnost

Muzeum Blanenska budovu kočárovny spolu s budovou zámku a administrativními budovami na adrese Zámek 2 již využívá od svého založení v roce 2016 na základě dlouhodobé smlouvy o výpůjčce uzavřené s městem Blansko, které je vlastníkem všech muzeem využívaných nemovitostí. Muzeum dlouhodobě bojuje s nedostatkem prostoru pro optimální uložení sbírek. V souladu s koncepcí rozvoje expozic směřuje organizace směřuje k maximálnímu zpřístupnění budovy zámku – kulturní památky a využití sousedních budov pro administrativní a depozitární účely při zachování vysokých standardů potřebných pro odpovídající péči o zachování sbírky. Zároveň organizace usiluje také o kontinuální budování dobré pověsti prostřednictvím prezentace sbírek formou stálých expozic a zajímavých témat, které rozšiřují znalosti o regionu případně dalších oblastech formou sezónních výstav.

Muzeum disponuje unikátním souborem analogových měřících přístrojů z produkce firmy Metra Blansko, kterou v roce 1911 založil Erich Roučka. Dosud nejsou z prostorových důvodů předměty prezentovány formou stálé expozice. Tak, aby mohla být podsbírka měřící techniky chráněna odpovídajícím způsobem, je třeba vytvořit prostor pro její uložení. Optimální je využití stávající budovy kočárovna.

Navržené řešení je zvoleno tak, aby budova byla vnitřně řešena s maximálním využitím prostoru, a to včetně sklepních prostor. Tam se počítá s umístěním technického zázemí s ovládáním plánovaného tepelného čerpadla a vzduchotechniky. Největší plocha stavby je věnována depozitáři pro umístění sbírkových předmětů. Nově je plánováno využití budovy včetně podkroví. Podkroví bude určeno pro besedy, školní exkurze a badatelské návštěvy. Předsálí depozitárních prostor je plánováno pro zpracování předmětů a jejich evidence a dokumentace bez nutnosti nadměrné manipulace. Vzhled budovy respektuje původní provedení omítky včetně štukové výzdoby a zachování kleneb na vnějším plášti budovy, kde byly v minulosti umístěny vstupní otvory pro vjezd kočárů. V novém zpracování se počítá s prosklenými částmi otvorů, kterými bude možné nahlédnout do prostor depozitáře a zároveň budou otvory využity jako vitríny s ukázkou předmětů z produkce Metry Blansko. Zabezpečení prostor bude navázáno do stávajícího systému všech budov využívaných muzeem. Část budovy bude využívána jako sociální zázemí s přístupem z venku tak, aby mohlo zařízení sloužit i pro návštěvníky kulturních akcí v budově zámku. Muzeum pravidelně pořádá koncerty, divadelní představení a další kulturní události. Rekonstrukce a vybudování nového depozitáře přispěje nejen k ochraně sbírkového fondu muzea, ale také k žádoucí úpravě okolí největší kulturní památky ve městě.

Projekt je financován Evropskou unií, veden pod registračním číslem: CZ.06.04.04/00/22_050/0006224. Další financování je zajištěno z prostředků zřizovatele, Jihomoravského kraje a na souvisejících pracích spojených s rekonstrukcí samotné budovy (přípojky, terénní úpravy a propojení se stávajícími budovami) se finančně podílí také město Blansko. Celkové náklady na realizaci projektu se předpokládají ve výši cca 22 milionů Kč.

Oživením hyeny jaskynnej k obohateniu expozícii v pohraničí (2025) / INTERREG SK - CZ 2021 - 2027

Číslo projektu: FMP/KCR/01/014_SK

Konečný uživatel: Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva https://www.smopaj.sk/sk
Partneři projektu:  Moravské zemské muzeum , https://www.mzm.cz/, Muzeum Blanenska, https://www.muzeum-blanenska.cz/

Období realizace: 01/2025 – 12/2025
Celkové náklady: 57 730 €
Spolufinancování z EFRR: 46 184,22 €
Spolufinancování ze Státního rozpočtu SR: 6 927,63 €
Vlastní zdroje: 4 618,43 €

Cíle projektu:

Hlavním cílem projektu je tvorba unikátního 3D modelu kostry hyeny jeskynní, který poslouží k obohacení paleontologických expozic v přeshraničním území. Cílem projektu je spolupráce partnerských institucí při kompletaci fosilního osteologického materiálu hyeny jeskynní, uloženého ve sbírkách partnerských muzeí a revize vhodného fosilního materiálu ve sbírkách dalších muzeí k doplnění kompletní kostry tohoto vyhynulého živočišného druhu.

Realizace projektu navazuje na společný projekt Spolupráce slovenských a českých přírodovědců v muzejní prezentaci, který byl realizován v letech 2022 a 2023. Jeho výsledky ukázaly potřebu pokračování rozvinuté spolupráce a zároveň zájem obou stran o tvorbu jednotlivých prvků jako základů pro budování nové výstavy, prezentující pohled na změnu klimatu netradičním způsobem . Za dominantní prvek příští výstavy byl zvolen druh hyena jeskynní (Crocuta crocuta spelaea), která byla jedním z vrcholových predátorů v pozdním pleistocénu, vyskytujícím se prakticky na celém území Evropy. Hyeny se vytratily z evropského světadílu před tzv. „Posledním glaciálním maximem“ (před přibližně 30 000 lety), kdy nastaly výrazné změny klimatu a životního prostředí. Ochlazovalo se a vysychalo, země se stávala nehostinnou. To mělo za následek vyhynutí celé řady taxonů velkých rostlinožravců a jejich lovců. Fosilní pozůstatky hyeny jeskynní jsou velmi vzácné. Nálezy kostí hyen jsou vzácné dokonce i na lokalitách, které byly typickým hyením doupětem. V České republice je situace poněkud odlišnější a nalezený materiál je zastoupen ve větším množství, než na území Slovenska. Mnoho lokalit je známo z území Moravského krasu. Montáž koster z originálních kostí u fosilního taxonu, jehož osteologický materiál je tak vzácný, je zcela nevhodná z důvodu poškození originálů, zejména proto, že se v dnešní době dají snadno nahradit 3D skenováním a tiskem. Pro sestavení kostry hyeny jeskynní je třeba sesbírat dostatečný počet materiálu, který je ojedinělý jak ve slovenských, tak i v českých muzeích. Na území České ani Slovenské republiky se žádná montovaná kostra hyeny jeskynní nenachází. Výsledkem spojení nejvhodnějšího osteologického materiálu, technologií 3D skenování a 3D tisku, zkušeností a znalostí partnerů bude vytvořeno unikátní dílo, které obohatí expozice všech tří muzejních institucí. 

Kostra jeskynní hyeny, exponát pro tři muzea: průběh a výsledek unikátního projektu

Ing. Tatiana Biskupičová; Mgr. Vlastislav Káňa; Bc. Jiří Pec, DiS.; Mgr. Aleš Plichta; Mgr. Martina Roblíčková, Ph.D.

Úvod

Kostní pozůstatky jeskynních hyen (Crocuta crocuta spelaea) patří k charakteristickým, leč pohříchu nehojným nálezům z vnitrojeskynních sedimentů svrchního pleistocénu. I přes stabilní frekvenci nálezů při výzkumech ve dvacátém a jednadvacátém století je celkový počet nálezů (kostí a jejich fragmentů) v porovnání s například jeskynními medvědy spíše vzácný a vázaný na jejich úkrytovou a potravní strategii, jakož i na fakt, že se jednalo vždy o vrcholové predátory nebo scavengery, kteří na rozdíl od převážně nebo výhradně herbivorních jeskynních medvědů nemohli být v cenóze velkých svrchně pleistocenních savců nikterak hojní. Jistou výhodou zde naopak může být zjevná teritorialita a rozvinutá sociální struktura (matriarchální klanové uspořádání), která je pro ně předpokládána, stejně jako sklon k zakládání stálých doupat či porodnic ve vyhrabaných norách (včetně jeskynních sedimentů).

Pro svoji specifickou sociální strukturu, nápadný zjev, obecně známou potravní specializaci (nejznámější velký „mrchožrout“) je hyena skvrnitá (Crocuta crocuta crocuta) objektem poměrně hlubokého veřejného zájmu i ze strany potenciálních návštěvníků muzeí, stejně jako jeskynní hyena (C. c. spelaea), kde k atraktivitě přispívá právě její provázanost s problematikou jeskyní a krasu a pravěkou historií člověka. To vše činí z kostních pozůstatků, rekonstrukcí a v neposlední řadě z montovaných koster jeskynních hyen významný atraktor v rámci muzejních expozic.

Situace sbírek a samotný počet nálezů kostních pozůstatků jeskynních hyen není nijak tristní, lokality v Moravském krasu, Českém krasu a četné lokality ve Slovenské republice poskytly vcelku robustní materiál k výzkumu a prezentaci, expozičně vhodná montovaná kostra však v českých a slovenských muzeích dosud chyběla. Všechny dosavadní expozice na území České republiky a Slovenské republiky prezentovaly vždy jednotlivé kosti nebo více či méně zachovalé lebky, popřípadě potravní zbytky kořisti. Pokud jde o ve veřejných sbírkách přechovávané kompletnější sady osteologického materiálu, pak téměř kompletní kostry jeskynních hyen pocházejí z lokality Jeskyně na Chlumu – Srbské jeskyně v Českém krasu, jde o jednoho dospělého jedince, jehož lebka je vystavená v expozici Národního muzea v Praze, neúplnou kostru nedospělého zvířete a další kosti. Neúplnou sadu kostí postkraniálního skeletu poskytla také jeskyně Nad Kačákem a lokalita Řeporyje u Prahy (dnes již zaniklá jeskyně). Hojnější nálezy z Moravského krasu (přinejmenším ty, které se dochovaly v českých a slovenských veřejných sbírkách) jsou vždy reprezentovány jednotlivými kostmi (viz dále).

Protože starší nálezy z 19. a počátku 20. století byly z výše uvedených důvodů nepříliš vhodné k montování expoziční kostry (tak jak to bylo územ pro jeskynní medvědy, jeskynní lvy, vlka, rosomáka, dokonce dhoula), taková kostra, na rozdíl od dalších jmenovaných velkých masožravců jeskynních sedimentů poslední doby ledové, nevznikla. Na počet montovaných koster jeskynních hyen (a jde, opakujeme, o notoricky známé zvíře) na celém světě stačí prsty jedné ruky, na území ČR a SR neexistovala ani jediná. Přestože při spolupráci více institucí a vzájemném sdílení sbírkového materiálu (což je ovšem legislativně nemožné nebo extrémně problematické) by bylo možno zhotovit takovou montovanou kostru z fosilních kostí z více jedinců (v nejjednodušším případě jen doplnit a sestavit kostru z Národního muzea, z jeskyně na Chlumu – Srbské jeskyně), reálná taková možnost není. Montáž expoziční kostry z originálního fosilního materiálu je v současném muzejnictví vnímána jako málo smysluplná a v případě jinak dosti unikáních kompletnějších nálezů by se jednalo spíše o způsobení škody.

Z pomocí 3D skenovacích a tiskových metod je ale možné vytvořit dobře použitelnou kopii, přesněji řečeno model takové montované kostry, k čemuž jsme také přikročili.

Výběr osteologického materiálu na zhotovení modelu kostry hyeny jeskynní

Ačkoliv je výskyt hyeny jeskynní (Crocuta crocuta spelaea) doložen na mnoha pleistocenních paleontologických lokalitách z Moravy i Čech (například v četných jeskyních Moravského krasu), počty hyeních kostí nalezených na těchto lokalitách bývají většinou velmi nízké až mizivé. Kompletní hyení kosti se zároveň nacházejí spíš výjimečně, většinou se jedná jen o jejich fragmenty. Z těchto důvodů nebylo možné použít k výrobě modelu kostry hyeny jeskynní originální osteologické pozůstatky z jediné lokality, bylo naopak nezbytné využít více zdrojových lokalit a vypomoci si i osteologickým materiálem současné hyeny skvrnité (Crocuta crocuta).

V depozitářích Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, odkud převážná část originálního osteologického materiálu použitého k vytvoření modelu kostry hyeny jeskynní pochází, bylo vytipováno několik zdrojových lokalit, přičemž nejvíce použitých hyeních kostí bylo nalezeno na lokalitě Praha – Řeporyje (Český kras). Jedná se o lokalitu studovanou již na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, pravděpodobně šlo o malou horizontální jeskyni (ve vápencovém masivu), která byla objevena v roce 1893. Jeskyně, sloužící ve svrchním pleistocénu patrně i jako doupě jeskynních hyen, byla později bohužel zničena těžbou vápence (Diedrich & Žák 2006). Originální lebka hyeny jeskynní, použitá pro výrobu modelu, nicméně z Řeporyjí nepochází, jedná se o nález ze Sloupských jeskyní (severní část Moravského krasu). Spodní čelist této lebky bohužel ve Sloupských jeskyních objevena nebyla. Pro výrobu repliky byla proto použita spodní čelist pocházející z drobné krasové dutiny, jeskyně č. 716A Pod lipami, která leží ve střední části Moravského krasu (v Suchém žlebu na katastru Lažánek u Blanska). Spodní čelist velikostí a tvarem neodpovídala zcela lebce ze Sloupských jeskyní, byla proto po naskenování upravena v digitálním prostředí (viz dále v textu).

První a druhý krční obratel, tedy nosič a čepovec, pocházely také z jeskyně č. 716A Pod lipami, zatímco ostatní obratle z krční části páteře a obratle z hrudní páteře měly původ na lokalitě Řeporyje. Obratle z bederní části páteře spolu s ocasními obratli nebyly ve fosilním osteologickém materiálu hyeny jeskynní nalezeny vůbec, a byly proto nahrazeny obratli z kostry v současnosti žijící hyeny skvrnité. Vzhledem ke skutečnosti, že dnešní hyena skvrnitá je menší než její pleistocenní předchůdce, bylo nezbytné bederní a ocasní obratle zvětšit v digitálním prostředí na velikost odpovídající zbytku kostry. Originální kost křížová jeskynní hyeny byla nalezena a použita z lokality Řeporyje. Na fosilních obratlech hyeny jeskynní skenovaných pro výrobu modelu byly některé boční či hřbetní výběžky částečně olámány. Po diskusi všech tří stran zúčastněných na projektu bylo nakonec rozhodnuto, že poškozené obratle nebudou v digitálním prostředí doplňovány, aby vzniklému modelu nebylo ubráno na autenticitě. Žebra, která se ve fosilním osteologickém materiálu zachovávají téměř výhradně ve zlomcích a jsou i obtížně rozlišitelná, byla použita z kostry současné hyeny skvrnité a digitálně zvětšena.

Pokud jde o dlouhé kosti předních končetin, z lokality Řeporyje byla použita lopatka, pažní kost a loketní kost, zatímco vřetenní kost pocházela z jeskyně č. 716A Pod lipami. Originální lopatka nebyla zachována kompletní, její dorzo-kaudální okraj chyběl a byl proto domodelován a následně ještě upraven v digitálním prostředí. Pro výrobu modelu kostry byla použita vždy jen jedna, tedy levá nebo pravá, z uvedených kostí a její stranově opačný protějšek byl v digitálním prostředí ozrcadlen. V případně použitých fosilních kostí zadní končetiny pocházely pánev, stehenní a holenní kost opět z lokality Řeporyje. Pánev byla v Řeporyjích nalezena víceméně kompletní, nebylo tedy třeba nic zrcadlit, a také u kostí stehenních a holenních byly použity pravá i levá originální. Mírně problematická byla velmi tenká kost lýtková, kde byla pro model použita část fosilní kosti z jeskyně č. 716A Pod lipami, která byla ale doplněna digitálně zvětšenou lýtkovou kostí současné hyeny skvrnité.

Náročnějším úkolem bylo rovněž dohledání drobných kostí zápěstí, záprstí, kotníku, nártu a prstů. Tyto kosti se vzhledem ke svojí malé velikosti hůře zachovávají a zároveň často dochází k jejich přehlédnutí při paleontologických výzkumech. K výrobě modelu kostry hyeny jeskynní bylo proto nutné jejich vyhledání nejen mezi osteologickým materiálem z Řeporyjí a z jeskyně 716A Pod lipami, další originální kosti pocházejí i z jeskyně Barové (ve střední části Moravského krasu, mezi obcemi Adamov, Olomučany, Habrůvka a Babice nad Svitavou). I přes rozsáhlé fosilní zdroje bylo nicméně nezbytné některé kůstky použít ze současné hyeny skvrnité a digitálně je zvětšit na potřebnou velikost

Doplnění zdrojových fosilních kostí o nálezy z území Slovenské republiky

Z četných nálezů kostí jeskynních hyen a jejich fragmentů, které pocházejí z lokalit v SR byly vybrány sice fragmentární, leč aktuální objevy z lokality Pružinská Dúpna jaskyňa ve Strážovských vrších, kde provádí průzkum a výzkum Speleologický klub Slovenské speleologické společnosti Strážovské vrchy ve spolupráci s Českou speleologickou společností (ZO 6-01), SMOPAJ, Muzeem Blanenska, MZM Brno a Muzeem v Martině. Zde se podařilo nalézt fragmenty horní čelisti jeskynní hyeny se zachovalými zuby a dva prstní články. Jeden z prstních článků (pravá přední noha) a třenové zuby z horní čelisti byly pak využity k doplnění a 3D rekonstrukci končetiny a lebky výsledného modelu (modelace čelistí a kloubů, skus chrupu apod.). Lebka jedince ze Sloupských jeskyní, jejíž zuby byly ve hrotech korunek lehce poškozeny (opotřebení způsobené vyšším věkem jedince) byla pak doplněna (konkrétně korunky třenových zubů) o digitální kopie těchto nálezů

Proces digitalizace, rekonstrukce a realizace modelu kostry hyeny jeskynní

Pro zhotovení funkčního modelu kostry hyeny jeskynní bylo nejprve nutné detailně digitalizovat všechny dostupné kosterní elementy, a to jak z fosilního materiálu, tak z recentních jedinců. Skenování probíhalo ve 3D studiu Fakulty výtvarných umění VUT v Brně za využití optického skeneru ATOS 1 se střední optikou 250. Každá jednotlivá kost byla snímána samostatně ze všech stran, aby bylo možné zachytit její kompletní geometrický tvar. Získaná data byla následně zpracována v softwaru Artec Studio 15, kde došlo ke sloučení jednotlivých snímků a vytvoření polygonálních modelů kostí. Výsledkem této fáze byl soubor samostatných digitálních objektů, které bylo nutné dále upravit a sjednotit. Zvláštní pozornost byla věnována částem doplněným z recentního materiálu, které bylo potřeba měřítkově i tvarově přizpůsobit fosilním originálům. Tento problém se výrazně projevil zejména u páteře, především její bederní a ocasní části, které ve fosilním materiálu chyběly.

Pro ověření anatomické pozice a celkové kompozice byl vytvořen fyzický referenční model. Celá kostra byla vytištěna z materiálu PLA na tiskárnách Bambu Lab P1P a Bambu Lab H2D. Tento model sloužil jako pracovní konstrukce, která umožnila sestavení kostry v reálném měřítku ve spolupráci s odborníky na anatomii. Fyzická kompletace se ukázala jako zásadní, jelikož práce v digitálním prostředí postrádá fyzikální vlastnosti, jako je hmotnost, tření nebo přirozené omezení pohybu. Takto sestavený model byl následně znovu digitalizován pomocí ručního skeneru Artec Eva a sloužil jako referenční model. Do tohoto modelu byly přesně umisťovány jednotlivé detailní modely kostí pomocí funkce zarovnání. Díky tomu, že oba skenovací systémy pracují jako měřicí zařízení, bylo možné dosáhnout vysoké přesnosti výsledné digitální rekonstrukce.

V digitálním prostředí následovalo finální doladění pozic jednotlivých částí. Byly vyrovnávány nepřesnosti vzniklé při skenování a zároveň definovány mezery mezi kostmi odpovídající měkkým tkáním, například vazům nebo meziobratlovým ploténkám. Součástí této fáze byly také cílené zásahy do jednotlivých modelů. Například deformované lopatky byly upravovány na základě odborných konzultací a dolní čelist, pocházející z jiného jedince i lokality, byla lebce tvarově přizpůsobena pomocí nástrojů softwaru Autodesk Meshmixer. Do modelu byl rovněž dosazen zub z jiného nálezu pocházející ze Slovenska. Po finálním schválení digitální rekonstrukce následovala konstrukční příprava pro 3D tisk. Cílem bylo vytvořit několik identických modelů kostry v přesně definované anatomické pozici. Zásadním požadavkem bylo minimalizovat viditelný podpůrný systém běžný u muzejních instalací a navrhnout kostru jako samonosnou strukturu.

Základním konstrukčním prvkem se stala páteř, která tvoří nosnou osu celé sestavy. Jednotlivé obratle byly propojeny pomocí šestiúhelníkových čepů, které zajišťovaly přesné úhlové usazení a eliminovaly nežádoucí rotaci. Pro zvýšení pevnosti byl podélně páteří vytvořen průchozí kanál, kterým byla vedena závitová tyč o průměru přibližně 3 mm. Tento prvek procházel od oblasti atlasu až ke křížové kosti a dále byl napojen na konstrukci ocasu, kde se jeho napnutím dosáhlo celkového zpevnění páteře. Tento systém umožnil stabilizovat i zatížení páteře v oblasti krku váhou lebky. Krční páteř a napojení lebky představovaly kritické místo celé konstrukce.

Samonosnost modelu byla dále řešena pomocí kombinace skrytých konstrukčních prvků. Všechny končetiny byly fixovány do podstavce, jehož tvar vycházel z digitálního modelu a přesně určoval jejich rozestavení. Kostra předních končetin, která osteologicky není napojena na páteř, byla stabilizována systémem uhlíkových výztuh vedených od obratlů k lopatkám. Tento vzpěrný systém tvoří prostorovou konstrukci, která zajišťuje stabilitu bez nutnosti viditelných podpěr. Jednotlivé části modelu byly navrženy jako rozebíratelné. Základ tvoří celek páteře s pánví, ke kterému se připojují končetiny, lebka, ocas a jednotlivá žebra. Žebra byla osazena pomocí drobných čepů tak, aby bylo možné přesně definovat vyklenutí hrudního koše a zároveň umožnit jejich snadnou montáž.

Finální realizace probíhala technologií FDM na tiskárnách Bambu Lab H2D a Bambu Lab H2S. Jako materiál byl zvolen ASA, který vyniká mechanickou pevností, rozměrovou stabilitou a vhodností pro následnou povrchovou úpravu. Po tisku byly jednotlivé díly vystaveny acetonovým výparům, čímž došlo k částečnému vyhlazení povrchu a potlačení viditelnosti vrstev. Následně byly díly opískovány, čímž se sjednotila jejich struktura a připravil se podklad pro konečnou úpravu. Povrch byl dokončen nástřikem polyuretanového laku v požadovaném barevném odstínu.

Po povrchové úpravě následovala kompletace modelu, zahrnující lepení hlavních konstrukčních částí, osazení spojovacích prvků a sestavení jednotlivých segmentů kostry. Výsledná konstrukce je samonosná, rozebíratelná a zároveň dostatečně pevná pro dlouhodobou instalaci. Díky použitým materiálům a konstrukčnímu řešení si model zachovává tvarovou stabilitu při relativně nízké hmotnosti. V rámci realizace vzniklo několik variant modelu, které se od sebe liší zejména orientací hlavy a krční části. Jedna z variant byla vytvořena zrcadlením digitálního modelu a následnou úpravou pozice, čímž bylo možné dosáhnout odlišné výrazové konfigurace při zachování anatomické správnosti.

Oživením hyeny jeskynní k obohacení expozic v pohraničí

Odborná rekonstrukce a sestavení trojrozměrného modelu kostry vyhynulého druhu hyeny jeskynní (Crocuta crocuta spelaea) bylo součástí přeshraniční spolupráce v rámci projektu „Oživením hyeny jaskynnej k obohateniu expozícií v pohraničí“. Projekt byl realizován v rámci Fondu malých projektů programu Interreg Slovensko – Česko 2021–2027. Správcem FMP je v období 2021–2027 Euroregion Bílé–Biele Karpaty s pověřeným administrátorem na slovenské straně – Trenčínským samosprávným krajem. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celkový rozpočet projektu činil 60 730,28 €, z toho 48 584,22 € (80 %) tvořil příspěvek EU, 7 287,63 € (12 %) bylo hrazeno ze státního rozpočtu Slovenské republiky a 4 858,43 € (8 %) z vlastních zdrojů žadatele.

Hlavním žadatelem a koordinátorem projektu bylo Slovenské muzeum ochrany prírody a jaskyniarstva (SMOPaJ) v Liptovském Mikuláši, přičemž na projektu spolupracovalo Moravské zemské muzeum v Brně jako hlavní přeshraniční partner a Muzeum Blanenska v Blansku jako druhý projektový partner. Projekt tematicky navazoval na úspěšnou iniciativu „Spolupráce slovenských a českých přírodovědců v muzejní prezentaci“, realizovanou v letech 2022–2023, která položila základy pro systematickou spolupráci českých a slovenských odborníků v oblasti paleontologie a moderní muzejní interpretace.

Na řešení projektu se podílel devítičlenný odborný tým složený z odborníků na paleontologii, muzeologii a digitalizaci. Za SMOPaJ tvořili projektový tým projektová manažerka Eva Budayová, realizátor aktivit Valent Janči, odborný pracovník Mgr. Tomáš Čeklovský, Ph.D. a Milota Nahálková jako pomocný administrativní pracovník. Za Moravské zemské muzeum se na projektu podíleli Mgr. Martina Roblíčková, Ph.D. a Mgr. Aleš Plichta z paleontologické sekce Ústavu Anthropos. Muzeum Blanenska zastupovala ředitelka Mgr. Bc. Pavlína Komínková jako asistent projektové manažerky a Mgr. Vlastislav Káňa jako odborný pracovník. Práce byly rozděleny do několika etap zahrnujících výběr a shromáždění osteologického materiálu, 3D skenování osteologických sbírek, digitální zpracování dat, 3D tisk replik kostí a sestavení finálního modelu včetně jeho instalace do stálé expozice.

Realizace projektu představovala velký vědecký i metodický přínos Především umožnila komplexní digitalizaci vzácných fosilních pozůstatků hyeny jeskynní, které jsou ve sbírkách slovenských a českých muzeí zastoupeny pouze fragmentárně. Využití 3D technologií otevřelo nové možnosti pro nedestruktivní studium a srovnávací analýzu paleontologického materiálu, přičemž výsledné modely se staly nejen základem pro muzejní expozice, ale i trvalým vědeckým zdrojem pro další výzkumy. Kromě samotného modelu kostry projekt přinesl a ověřil nové postupy digitalizace a rekonstrukce, využitelné při zpracování dalších taxonů pleistocenní fauny.

Z odborného i popularizačního hlediska projekt rozšířil poznání o fauně poslední doby ledové ve střední Evropě a zároveň posílil mezinárodní spolupráci muzejních a výzkumných pracovišť. Výsledná 3D rekonstrukce kostry hyeny jeskynní významně obohatila expozice zapojených muzeí a přispěla k prezentaci paleontologických poznatků moderním a vizuálně atraktivním způsobem.

Literatura:

DIEDRICH, C. G. & ŽÁK, K. 2006: Prey deposits and den sites of the Upper Pleistocene hyena Crocuta crocuta spelaea (Goldfuss, 1823) in horizontal and vertical caves of the Bohemian Karst (Czech Republic). - Bulletin of Geosciences 81(4), 237–276 (25 figures). Czech Geological Survey, Prague. ISSN 1214-1119.

Následující odkazy Vás přesměrují do Digitální knihovny Moravské zemské knihovny.

Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 1969–1973

Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 1974–1975

Sborník Okresního muzea v Blansku 1976–1982

Regionální sborník okresu Blansko 1984–1990

Sborník Okresního muzea Blansko 1991

Sborník Muzea Blanenska 1992

Sborník Muzea Blansko 1995–2015

Sborník 2016–2023

Podsbírka Historická je zaměřena na dějiny Blanska, obsahuje tedy předměty vztahující se k dějinám a životu města. Zajímavý je zejména soubor Olomučanské keramiky či starých pohlednic, dokumentujících život ve městě a jeho okolí od konce 19. století.

O tuto podsbírku pečuje RNDr. Pavlína Lesová.

Vázy ze souboru Olomučanské keramiky, této podsbírky, si můžete prohlédnout online jako 3D objekt na platformě Sketchfab a účtu Muzea Blanenska - ZDE .

Představuje mapovou a plánovou dokumentaci výzkumů v Moravském krasu. Je zde zastoupeno i několik map ze staršího období z počátku 20. století (Absolon, Feitl, Boček...), ale jádro tvoří mapy a plány vzniklé s rozvojem speleologických skupin od padesátých let 20. století. Kromě Moravského krasu je zde zastoupeno i několik map z Krasu němčického či z jeskyní v okolí Tišnova.

O podsbírku speleologie pečuje Mgr. Milan Koudelka

Vznikla na základě záměru vytvořit v blanenském muzeu dokumentační centrum věnující se výzkumu Moravského krasu. Podsbírka zahrnuje mimo jiné doklady o působení speleologických organizací a skupin v Moravském krasu, jejich zprávy o činnosti, korespondenci, částečně i fotografie a negativy atd.

O tuto podsbírku pečuje Mgr. Milan Koudelka

Dokumentuje geologický vývoj Moravského krasu na základě nálezů typických naturfaktů, převážně speleotém a konkrecí (brčka, olomučanské koblížky, geody atd.). Doplněna je trojrozměrnými předměty používanými speleology, zde dominuje zejména historický skafandr používaný od 20. let při průzkumu Macochy a Punkvy, torzo čerpadla Nautila z Absolonova výzkumu Rasovna či kompresor Ingersoll, též pamětník Absolonových explorací. Její součástí jsou i sporé zoologické a hojnější paleontologické položky.

O tuto podsbírku pečuje Mgr. Vlastislav Káňa

3D dokumetaci předmětů této podsbírky, například 3D sken mamutí stoličky si můžete prohlédnout na platformě Sketchfab, účtu Muzea Blanenska.

Podsbírku umělecké litiny blanenského muzea založil a organizoval v sedmdesátých letech 20. století jeho ředitel a odborník na uměleckou litinu Vratislav Grolich. Ve sbírce se tak nacházejí vzácné litinové skulptury, jejichž odlévání zahájil v 19. století starohrabě Salm. Kromě antikizujících motivů (Pan, Venuše, Diskobolos) se objevují i motivy mystické, např. sochy z eposu o Nibelunzích. Blanenské muzeum je jediné, které disponuje dvěma sochami z tohoto souboru. Podsbírka však zahrnuje i větší a menší uměleckou litinu (busty, sošky, talíře, vázy), předměty funerálního charakteru (náhrobky, kříže) i litinu užitkovou. Je to do značné míry velmi ucelený soubor představující fenomén, který proslavil Blansko doslova po celém světě.

O podsbírku pečuje Mgr. Milan Koudelka

I z této podsbírky můžete prohlížet online 3D skeny na platformě Sketchfab ‒ odkaz na bustu Hugo Franze ze Salm-Reifferscheidtu.

Podsbírka vznikla na základě daru spolku přátel měřicí techniky SPRIMT, bývalých zaměstnanců podniku Metra, kteří nashromáždili téměř kompletní řadu výrobků této firmy za účelem jejich dokumentace. Unikáty mezi nimi jsou výrobky firmy Erich Roučka, která na počátku 20. století zahájila v Blansku výrobu měřicí techniky. Firma Metra pak byla jejím pokračovatelem. Podsbírka zahrnuje přehled měřicích přístrojů od jednoduchých ručičkových po digitální a od příručních po průmyslové.

O podsbírku pečuje Mgr. Milan Koudelka

Podsbírka obsahuje předměty, které přímo nesouvisejí s ostatními podsbírkami, ale jež je možno vhodně využít pro výstavní či expoziční účely.

O tuto podsbírku pečuje RNDr. Pavlína Lesová.